Šéf nesmí v žádném případě svévolně otvírat a číst e-maily zaměstnanců. Ilustrační snímek

Šéf nesmí v žádném případě svévolně otvírat a číst e-maily zaměstnanců. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Poradna: Kdy mi může šéf hlídat a kontrolovat pracovní e-mail?

  • 17
Na jedné straně stojí soukromí zaměstnance, na druhé pak právo zaměstnavatele na ochranu vlastního majetku. Jak moc může šéf sledovat internetovou korespondenci svých podřízených, vysvětlují čtenáři advokáti z bpv Braun Partners Markéta Nešetřilová a Jiří Bárta.

Podle advokátů se čtenář dotkl závažné problematiky, na kterou nelze snadno a už vůbec ne jednoznačně odpovědět. Jako obecný princip platí, že i zaměstnavatel musí respektovat soukromý život svých zaměstnanců. K určitému typu kontroly se smí uchýlit pouze v případě, kdy to vyžadují jeho oprávněné zájmy a nikdy ne bez vážného důvodu.

Takže co je určitý typ kontroly?
Ve většině případů se pracovní e-mail používá na počítačích či noteboocích, které k práci poskytl zaměstnavatel. Pokud zaměstnavatel nedá zaměstnanci souhlas s tím, aby byl počítač i notebook užíván i pro soukromé účely, je pak ze zákona oprávněn tento zákaz přiměřeným způsobem kontrolovat. Pozor, v žádném případě se však nejedná o monitoring, respektive kontrolu obsahu e-mailových zpráv. Je třeba dodat, že pokud zaměstnavatel použije určitý typ kontroly, musí o jejím rozsahu a způsobech provádění zaměstnance předem informovat.

Čtěte také

Úřad na ochranu osobních údajů dovodil, že zaměstnavatel smí sledovat například počet došlých a odeslaných e-mailů včetně adresátů anebo odesilatelů. V žádném případě nesmí svévolně e-maily otevírat a číst jejich obsah.

Existují výjimky?
Výjimku u soukromého e-mailu představuje situace, kdy je z hlavičky zřejmé, že se jedná o pracovní e-mail a lze předpokládat, že kdyby zaměstnavatel e-mail neotevřel, vznikla by mu pozdním vyřízením věci nějaká škoda (například situace, kdy je zaměstnanec dlouhodobě na neschopence nebo na studijním pobytu).

Jak šéf rozliší, že jde o pracovní a ne soukromou zprávu?
Zde opět poskytuje vodítko stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů z roku 2009. V případě, kdy je e-mailová adresa tvořena jménem a příjmením zaměstnance (tedy jméno.přijmení@zaměstnavatel.cz), pak e-mail přijatý na tuto adresu bude považován za soukromý.

Bude-li tento e-mail formulován obecně (například: informace@zaměstnavatel.cz), nebude pošta na něj doručená považována za soukromou ani tehdy, pokud by jej používal stejný zaměstnanec.

Jinými slovy u konkrétně formulované e-mailové adresy musí zaměstnavatel ctít zaměstnancovo právo na soukromí se všemi omezeními, která s tím souvisejí, a v případě obecně formulované e-mailové adresy smí zaměstnavatel zprávy otevírat a nahlížet do nich, protože e-maily přijaté na této adrese soukromé, podle názoru úřadu, nejsou.

Takže chápu to správně, že číst mé zprávy nesmí?
Obecně lze tedy shrnout, že zaměstnavatel není oprávněn sledovat či monitorovat obsah e-mailové korespondence svých zaměstnanců. Zaměstnavatel však smí sledovat například počet došlých a odeslaných e-mailů.

Má-li podezření, že dochází ke zneužívání pracovních prostředků, může sledovat i adresáta, odesílatele či předmět e-mailů. Zaměstnavatel však o způsobu sledování e-mailů musí zaměstnance předem informovat.

Nic to samozřejmě nemění na tom, že vyřizování soukromé korespondence v pracovní době je porušením pracovních povinností, které při soustavnosti a určité míře intenzity mohou vést až k výpovědi.