Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tugendhatové byli úspěšní průmyslníci, které proslavila jen drahá vila

aktualizováno 
Brněnský rod průmyslníků ve světě proslavila unikátní vila. Ve městě však Tugendhatové, kteří vlastnili textilní firmy, vybudovali také dělnickou čtvrť.

Fritz a Greta Tugendhatovi | foto: koláž iDNES.cz

Tím, co proslavilo průmyslnickou rodinu Tugendhatů, nejsou textilky, na kterých pilně pracovaly tři generace. Jméno brněnského rodu se stalo nesmrtelným díky jeho výjimečnému sídlu. Funkcionalistická vila Tugendhat je jednou z nejúžasnějších a nejnákladnějších staveb v Brně.

Tajemství slavných rodin

Pozemek a peníze na něj si koncem 20. let „přinesla“ nevěsta Greta z ještě bohatší podnikatelské rodiny Löw-Beerů. Tugendhatové si však svého ojedinělého domu užívali jen osm let. Brněnskou linku židovské rodiny přeťali nacisté a potomci se do domu teď vracejí už jen na návštěvy.

Zatímco vila zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO je dobře známá, stejně jako okolnosti její stavby a následné osudy ve 20. století, o začátcích Tugendhatů v Brně už se toho mezi lidmi ví méně. 

„Historie prvních brněnských Tugendhatů je zpracována z hlediska jejich podnikatelských činností v textilním průmyslu, ale řada souvislostí dosud není známá,“ říká historička umění Lucie Valdhansová ze Studijního a dokumentačního centra vily Tugendhat. A právě toto tajemství chtějí historici vypátrat.

Profil Tugendhatové

Zakladatelem rodu byl Hermann Tugendhat (1834–1902), který přišel do Brna v roce 1854. Se společníkem Moritzem Meilerem založili textilní a obchodní firmu. 

Jako člen Spolku pro výstavbu laciných bytů se finančně podílel na stavbě bydlení pro dělníky na kopci v Černých Polích, dodnes stojící „spolkové čtvrti“. 

Se ženou Marií měl deset dětí, jež pokračovaly v textilním průmyslu. 

Jeho syn Emil se etabloval ve firmě Max Kohn, která vlastnila továrnu na jemná sukna a česané zboží. Byl členem několika správních rad a podnikatelských spolků a činovníkem obchodní a živnostenské komory. Patřil ke společenské a politické smetánce.

Zakladatel brněnské větve rodu Hermann Tugendhat přišel v polovině 19. století do průmyslově se rozvíjejícího Brna ze slezského Bílska, kde byla obecně bída a navíc tam platila velká omezení vůči Židům. S podnikatelem Moritzem Meilerem založil v „moravském Manchesteru“ textilní firmu. Dařilo se mu. A to nejen podnikatelsky - s manželkou Marií měl deset dětí. 

Dcery se provdaly opět za textilní průmyslníky a mužští členové rozmnožovali jmění v rodinných firmách. Mezi nejvýznamnější patřil například Brunno Tugendhat, zvaný Benno, který měl se Siegmundem Feldhendlerem továrnu v místech dnešní Lidické ulice v Brně. Po smrti společníka po něm pojmenovanou firmu ovládl a zapojil i další členy rodiny. Ta postupně bohatla, protože měla podíly i v dalších společnostech. Benno na rozdíl od jiných příbuzných za druhé světové války neemigroval a v roce 1942 byl zastřelen.

Neméně výraznou brněnskou osobností byl Emil Tugendhat, starší bratr Benna. „Postupně se etabloval ve firmě Max Kohn, která vlastnila továrnu na jemná sukna a česané zboží, a do ní vtáhl i své syny. A vedl čilý společenský život. Hrál skvěle šachy, tenis a byl ozdobou každé sešlosti brněnské smetánky,“ říká Lucie Valdhansová.

O tom, že patřil mezi významné osobnosti kulturního, společenského a politického života v Brně, svědčí i to, že když v roce 1928 zemřel, psaly o jeho smrti Lidové noviny. Má náhrobek na brněnském židovském hřbitově. Jeho žena Marie byla umučena nacisty v Treblince.

Román, který naštval potomky

Synem Emila a Marie byl také Fritz, jenž nechal se svou manželkou Gretou vybudovat slavnou vilu. O tom, co je k tomu vedlo a jaké byly okolnosti stavby, se ví hodně. Zato soukromí jejich potomci střeží přísně. Hlavně poté, co vyšel román Skleněný pokoj od Simona Mawera a stal se bestsellerem. Autor sice změnil jména a některé okolnosti děje, ale příběh jasně vede čtenáře k vile Tugendhat. 

Fotogalerie

„Román je plný výmyslů, které poškozují jméno naší rodiny,“ nechala se slyšet při jedné z návštěv v Brně dcera Fritze a Grety Daniela Hammer-Tugendhatová. Nelíbí se jí to, že si autor románu vyfabuloval vztah majitele vily (jehož předobrazem je její otec) s prostitutkou, a hlavně to, že se rodiny nezeptal.

Jaká tedy vlastně byla iniciátorka moderní, na svou dobu přímo famózní stavby Greta? K Tugendhatům se přivdala z ještě bohatší brněnské židovské podnikatelské rodiny Löw-Beerů. Byla to žena velmi vzdělaná a osvícená a také velká milovnice umění. Fritze si vzala až po prvním nevydařeném manželství.

„Už to, že se v polovině 20. let minulého století rozvedla, svědčí o tom, že měla velmi moderní názory a nechyběla jí odvaha postavit se společenským konvencím,“ podotýká Lucie Valdhansová. Greta žila s prvním mužem v Berlíně a právě tam se setkala se špičkovým architektem Ludwigem Miesem van der Rohe a seznámila se s jeho dílem.

Tajemství slavných rodin

Když se pak vdala za Fritze Tugendhata, dohodli se, že požádají Miese van der Roheho, aby navrhl jejich společný dům. Architekt se nejprve přijel podívat na brněnskou parcelu, kterou Gretě ukrojili jako svatební dar její rodiče ze svého pozemku. Architekta okouzlila, podobně jako příslib neomezeného rozpočtu.

Extrémně drahá stavba

Na svoji dobu stál dům nepředstavitelné peníze, asi 8,5 milionu československých korun. Přitom na 50 tisíc tehdy přišel jednoduchý domek a na 250 tisíc lepší vila. A právě to spousta lidí Tugenhatům vyčítala. Dům stavěli v letech 1929 až 1930 za doby velké hospodářské krize, kdy se stavitelé snažili vymyslet co nejlacinější bydlení pro chudší lidi. Proto se našli lidé, kteří stavbu luxusní vily napěchované nejmodernějšími technologiemi kritizovali.

„Tugendhatové se přitom angažovali v sociálních otázkách, zasloužili se například o vznik takzvané spolkové čtvrti. Pro dělníky z továren v ní vyrostlo 50 domků se zahrádkami a verandami,“ připomíná Valdhansová. 

Rodina podle ní velmi držela při sobě, většina členů dokonce žila kousek od sebe v okolí lužáneckého parku. Až příchod nacistů znamenal její konec, alespoň v Brně. Část jejích členů zahynula v Osvětimi, ti zbylí se podobně jako jiné židovské rodiny rozprchli po světě.

Například Greta s Fritzem a dětmi se přes Švýcarsko dostali až do Venezuely. Skvostem, který zanechali v Brně, jsou ale stále přítomní. A byla to právě Greta, která při své návštěvě v Brně koncem 60. let vyslovila své životní přání, a to aby se vila vrátila do původního stavu, otevřela veřejnosti a sloužila jako učebnice moderní architektury.

Splnilo se jí to před pár lety. A její dcera Daniela, jež je profesorkou dějin umění, a její manžel, restaurátor, tomu významně napomohli.



Nejčtenější

KOMENTÁŘ: Uplynulo deset let od krize, připravme se na tu příští

Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust

Každá krize přináší finanční pády i nové investiční příležitosti. Krize před deseti lety, která vyvrcholila pádem banky...

Rozpoutá nová regulace národní banky od října hypoteční šílenství?

Ilustrační snímek

Česká národní banka zaznamenala nárůst objemu poskytnutých hypotečních úvěrů. Za mírným růstem stojí zřejmě i takzvané...



Ekonomka Lipovská: Délku pracovní doby a výši mezd by měl určit trh

Hana Lipovská je autorkou knihy „Kdo chce naše peníze? - Ekonomie bez politické...

Průměrná mzda v Česku roste, ve 2. čtvrtletí se vyhoupla na 31 851 korun. Platy ve veřejném sektoru však stoupají...

Jak být dobrým šéfem? Přiznávám, že jsem jen člověk, říká manažerka

Diana Rádl Rogerová

Jsou šéfové a pak ti druzí, co strhnou kolegy tak, že se do projektů pouštějí po hlavě a srdcem. Jedním z těch druhých...

Krize na trhu práce z nás dělá lepší zaměstnavatele, říká manažerka GSK

Pavla Bučilová

Farmaceutická firma GSK se v Česku chlubí několika oceněními. Je odpovědnou firmou, loňským zaměstnavatelem roku a...

Další z rubriky

Jak být dobrým šéfem? Přiznávám, že jsem jen člověk, říká manažerka

Diana Rádl Rogerová

Jsou šéfové a pak ti druzí, co strhnou kolegy tak, že se do projektů pouštějí po hlavě a srdcem. Jedním z těch druhých...

Najít práci pro šedesátníka je stále problém. I když pomáhá ekonomice

Ilustrační snímek

Jak umí země využívat ekonomický potenciál starších pracovníků? To zjišťovala studie Golden Age Index poradenské...

Siri, najdi mi novou práci. Průzkum zjišťoval, jak dnes hledáme uplatnění

Ilustrační snímek

Co je pro vás při hledání práce nejdůležitější? A jaké technologie využíváte? To jsou otázky, na které se lidí po celém...

ČNB příští týden zvýší sazby. Korunu tak vůči euru zdraží na nejvyšší úroveň od ...

ČNB příští týden zvýší sazby. Korunu tak vůči euru zdraží na nejvyšší úroveň od ...

Kurzy.cz Česká národní banka na svém měnověpolitickém zasedání ve středu příští týden zvýší svoji základní úrokovou sazbu. Půjde...



Najdete na iDNES.cz